Pekelníkov pohľad - 4. Diel

9. července 2012 v 13:41 | Mary |  10. Pekelníkov pohľad
Autorka: Ida
Diel: štvrtý


Mladou ženu odvlekli doprostřed náměstí a uvázali ji ke sloupu. Kolem byli další, co se shromáždili kolem a nadšeně, ne přímo hladově pozorovali scénu před nimi.
Marian se k nim připojila. Vyšla z tmavé uličky na severní straně náměstí a dychtivě to pozorovala. Mimoděk vnímala jak se jí útroby svírají hladem, jak se jí prodložují špičáky ve snaze dostat se k voňavé blahodárné tekutině - krvi. Marian neměla tento pocit ráda. Přestala se ovládat, zcela ji pohltila touha po slastném nápoji. Už dlouho nepila. Hodně dlouho. Sice to byl sotva týden, ale Marianin žaludek to bral jako dva měsíce.
Marian přistoupila blíže k davu, aby si prohlédla ženu předem určenou k záhubě. Je jedno kdy zemře, protože zcela určitě zemře. Tak to bylo, je a bude. Hladová dívka, často přezdívaná jako "Krvavá Mary", měla najednou mlhavý pocit, že ženu zná. Domovnice? Ne to byla ta nerudná stará bába. Tohle je... tohle je... ach ano! Tohle je ta žena, co Marian zachránila!
Celé se to stalo dávno, ale Marian měla ten den stále pevně ukotvený v paměti. Tehdy nepila už devět měsíců a to je na krvotvorce nekonečná doba. Měla umřít. Ležela tam u starého domu, s nehtami rozdrásanými od zubů, z hladu si je okusovala. Vzpomínal na svou maminku, jak vždycky říkávala: "Neokusuj si nehty Mary, budeš je mít nepěkné a nebudeš se líbit klukům. Fuj je to." Ale to už je dávno a Marian si na to pamatuje velmi mlhavě. To se stane, když se začnete měnit v krvotvorce, - kteří by se vlastně měli jmenovat krvoodebrači, nebo podobně, ne? - to pak začnete ztrácet paměť. Ostré zážitky se začnou rozostřovat. Prokletí její rasy. Tehdy, když už se Marian utápěla kousek od onoho světa, proša kolem ona žena. Nejspíš si všimla, jak špatně na tom Marian je, a tak se sklonila a přiložila jí zápěstí k ústům. Asi ji zachvátilo nějaké dobrodiní. Ale díky ní Marian žila. A Marian své dluhy splácí.
Pomocí svých loktů se protlačila až ke sloupu. Žena na ni pohlédla a nejspíše ji také poznala, protože se jí zablesklo v očích. Marian se připravila ke skoku. Tři... dva... jedna!
Všechno se to seběhlo v chvilce. Marian vykočila a popadlo jednoho z těch, kteří ženu drželi. Hlad jí nečekaně poskytl sílu a ona mu vyrvala srdce z hrudi. Potom odstrčila toho druhého a odvázal ženu od sloupu. A zmizela s ní v temných uličkách britského Clayttonu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama